Hrajte s námi o hodnotné ceny/21

Helena Petáková | Pondělí, 01. říjen 2012 |

Poznáte, k čemu sloužil tento dřevěný předmět? Je vystavený ve skanzenu Veselý kopec na Vysočině, ale možná, že jemu podobné jsou právě v tomto období majitelům menších sadů nebo vinohradů hodně k užitku.

Vítězkou minulého týdne se stává Renata Holatová:

„Dnes jsou na fotografii dřevěné brány, ještě asi dvě nebo tři máme doma. Nostalgicky vzpomínám, jak jsme jako děti touto dobou pomáhaly sbírat brambory a po skončení děda zapřáhl brány za traktůrek domácí výroby a jezdil s nimi po poli a to pole pak vypadalo tak hezky uhlazeně. Letos jsme jednu z těch bran natřeli na zeleno, pověsili ji na venkovní zeď a slouží nám jako originální police na květiny."

Paní Holatová získává roční předplatné časopisu sruby&roubenky, vstupenky pro dvě osoby do Botanické zahrady Praha a zároveň postoupuje do hry o hlavní ceny viz Pravidla soutěže. Chcete-li s námi také soutěžit a znáte odpověď k úvodní fotografii, vyplňte soutěžní formulář.

Trocha historie...

V Čechách se do vývoje zemědělských technik výrazně zapsalo ruchadlo bratranců Veverkových ( 1824 – 1827), které umožňovalo obracení a kypření půdy zároveň. Také brány prošly v minulosti vývojem.Zemědělec brzy poznal, že po orbě musí půdu srovnat, hroudy rozdrobit. Že musí rozrušovat půdní kůru v době sucha, ničit kypřením plevel a zaseté zrno něčím přihrnovat. Proto po poli zprvu smýkal několik za sebou zavěšených trámků, které později spojil do rámů. Vznikly tak smýkací dřevěné rámové brány, které začátkem středověku dostaly zprvu dřevěné, později železné hroty. Od 18. století se již používaly brány celokovové, které svou vahou a ostrými hroty působí na půdu lépe než brány dřevěné.

Zdroje fotografií a informací: publikace Poselství dřeva z nakladatelství Golempress a internetový časopis Oko

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 4 / 4
Líbil se Vám článek?13